Digitální fotografie Petr Fabián

vše okolo (digitální) fotografie a fotografování

Laserem.cz Dekorativní fotografie Web za hubičku

Další projekty:

Pokročilé fotografování

Jak vybrat dobrý fotoaparát

Kreativní využití doby expozice

Pokročilejší úvod do digitální fotografie

Zatímco v původním úvodu do výběru digitálního fotoaparátu jsem se zabýval víceméně výběrem fotoaparátu pro běžné focení momentek, zde bych se zaměřil na výběr fotoaparátu pro ty, kdo chtějí víc než jen mačkat spoušť.

Důležité parametry při výběru digitálního fotoaparátu

Velikost snímacího čipu

Zjistit rozlišení snímacího čipu fotoaparátu není žádný problém. Protože jde o snadno měřitelnou hodnotu, stal se z ní oblíbený ukazatel, oč je současný model lepší než ten předchozí. Jak je ale patrné z tabulky potřebné rozlišení snímku, současné fotoaparáty již nabízejí více než dostatečné rozlišení pro pořízení a tisk velkých fotografií.

Oč větší zájem budí rozlišení, o to méně se uživatelé zajímají o fyzickou velikos snímacího čipu. Přitom ta je také velmi důležitá, pokud chcete pořizovat kvalitní snímky.

S rostoucím počtem světlocitlivých prvků na stejné ploše je potřeba tyto prvky zmenšovat. To je sice technicky možné, ale ruku v ruce s menšími vzdálenostmi roste vliv rušení mezi nimi, které se projevuje nežádoucím šumem ve fotografii.

Velikost snímacího čipu má vliv nejen na míru šumu (větší čip je vůči šumu odolnější), ale i na hloubku ostrosti, která patří mezi důležité nástroje působivé fotografie.

Hodnota, kolikrát je snímací čip fotoaparátu menší než běžné 35mm kinofilmové políčko, se nazývá crop faktor.

Světelnost objektivu

S velikostí snímacího čipu souvisí i rozměry objektivu. Je-li snímací čip právě X-krát menší (tzv. crop faktor), dosáhneme stejného přiblížení s objektivem, jehož reálná ohnisková vzdálenost je zmenšena ve stejném poměru.

Aby bylo možné porovnávat objektivy, využívá se přepočet na ekvivalent pro 35mm kinofilm. Takovéto hodnoty je možné snáze porovnávat, nicméně přinášejí s sebou i pár obtíží.

I když řada malých kompaktů je vybavena objektivy, jejichž světelnost je lepší než světelnost například setových objektivů k zrcadlovkám, není toto zárukou lepších fotografií.

Pokud budeme světlo vnímat jako proud paprsků, pak množství světla, které objektiv zachytí, závisí na absolutní světelnosti objektivu, tedy skutečném průměru otvoru v objektivu.

Porovnáme-li tedy dva fotoaparáty s rozdílnými velikostmi snímacích čipů se stejně zacloněnými objektivy, pak ten menší zachytí méně světelných paprsků. Aby byly oba snímky stejně exponované, bude takto získaný signál muset více zesílit. A protože vše probíhá na ploše menšího čipu, projeví se i výrazně negativně šum vznikající na snímacím čipu.

Možnosti ovládání

Dnešní fotoaparáty jsou vybaveny již řadou různých kreativních programů, pomocí nichž lze ovlivňovat, jak bude fotografie pořízena.

Hlavně u levnějších kompaktů jsou k dispozici ale právě pouze volby kreativních režimů. V extrémním případě pak i jejich volbu provádí samotný fotoaparát a uživatel může pouze volit kompozici a moment, kdy stiskne spoušť.

Ačkoli nevím, jak dalece se některé režimy liší, působilo na mě vždy poněkud zoufale, když fotoaparát hlásil, že bude lidi fotit v režimu krajina a třešňové jadérko ze vzdálenosti půl druhého centimetru v režimu stabilizace obrazu.

Podobně zoufalé jsou i mé časté diskuse na téma nočního focení. Otázka zní vždy na režim, v němž noční fotky pořizuji. Co pak může člověk poradit majiteli kompaktního automatu?

V tomto směru nemohu než doporučit připlatit si za fotoaparát, který je vybaven alespoň programovou automatikou a prioritními režimy s možností nastavit dobu expozice či clony.

rozsha zoomu

Stejně jako se stalo rozlišení snímacího čipu a režim supermakro jednoduchými marketingovými ukazeteli, řada výrobců se snaží nabídnout v některých svých fotoaparátech co největší zoom. Vždyť dávno je pryč doba, kdy se názvem superzoom honosily fotoaparáty s 10x či 12x zoomem.

Protože u fotoaparátů s pevným objektivem je toto jediná možnost, jak fotografovat běžné momentky a zároveň se občas co nejvíce přiblížit i vzdáleným objektům, lze tuto myšlenku celkem snadno pochopit.

Na druhou stranu ale zůstává ve hře několik otázek, zda se opravdu vyplatí hnát se za co největším zoomem?

Je potřeba mít v paměti, že existuje jistá závislost mezi ohniskovou délkou objektivu a dobou expozice (více o tom v příštím článku). Patrné ale je, že pro delší objektiv je potřeba při focení z ruky použít kratší dobu expozice, aby se předešlo rozmazání fotografie. S ohledem na možnosti snímacího čipu je použití takto krátkých expozičních časů možné jen velmi obtížně.

S rostoucí ohniskovou vzdáleností (tedy větší přiblížení) rostou i nároky na přesnost zaostření, obzvlášť při fotografování vzdálenějších objektů, kde může dojít k další ztrátě kvality obrazu.

Nakonec kvalitu takovéhoto obrazu pořízeného fotoaparátem s velkým rozshem zoomu musí ovlivnit i samotná konstrukce optických členů v objektivu, která musí splňovat v jedné krajní konfiguraci nároky kladené na širokoúhlý objektiv, v druhé pak nějaký super-teleobjektiv.

Ačkoli nemám žádné zkušenosti s objektivem, jehož rozsah zoomu dosahuje dnešních enormních hodnot, přirovnal bych jejich konstrukci ke snaze zkloubit formuli 1 s traktorem tak, aby výsledek dokázal jezdit neuvěřitelně rychle a zároveň nezapadl v poli.

Pro běžné focení bych tedy doporučoval fotoaparát s menším rozsahem zoomu (klasické 3x) bohatě stačí pro většinu všednodenního používání. A pokud to už myslíte vážně s focením zvířat a jiných vzdálených motivů, jako nejvhodnější se jeví fotoaparáty s výměnými objektivy.

rozsah ISO a dalších hodnot

Celkové zhodnocení

V tomto článku jsem se snažil nastínit další důležité aspekty, podle nichž je vhodné vybírat digitální fotoaparát, pokud má umět víc než jen zachytávat momentky, ale být nástrojem kreativního fotografování.

Zde bych se pomocí malého shrnutí pokusil nastínit alternativy pro některá konkrétní využití:

rodinná fotografie

Rodinné momentky je možné pořizovat prakticky jakýmkoli fotoaparátem s běžným rozsahem zoomu. Pro fotografování za horších světelných podmínek se může hodit světelnější a větší objektiv, případně silnější blesk. Vhod samozřejmě vždy přijde možnost manuální kontroly nad expozicí.

krajina

Pro focení krajiny je možné s úspěchem použít prakticky jakýkoli fotoaparát.

turistika

sportovní fotografie

živá příroda

makro

odolný

webdesign: www.web-za-hubicku.cz

Váš odkaz zde za 10 Kč »